Tato internetová stránka použí­vá soubory cookie. Více informacíZavřít

Podmínky šíření aneb co všechno ovlivňuje dosah?

Dosah odposlechu je závislý na faktorech, které můžeme ovlivnit, a na faktorech, které ovlivnit nemůžeme. Všeobecně platí základní fyzikální souvislosti:

 

Podmínkami šíření se zde rozumí i přímá viditelnost, případně počet, topologie a struktura překážek (budovy z cihel nebo železobetonu), kterými musí signál projít.

V praxi to vypadá tak, že při pohledu na mapu okolí sledovaného objektu lze určit směry, kterými se bude signál šířit efektivněji. Při uvážení profilu okolního terénu dané lokality lze předem určit vhodné směry a místa, kde bude přijímaný signál i při větší vzdálenosti (stovky metrů až kilometry) stále velmi kvalitní a kam lze umístit tzv. „oporák“ – opěrný bod, nebo také retranslační bod, kde se odposlech může zaznamenávat (buffrovat) a dále např. přes internet (pomocí WiFi nebo celulárních sítí) posílat kamkoliv po světě.

 

Pokud je vysílač ve vyšších patrech budovy než přízemí, tak může být dosah i několikanásobný.

Zlepšuje se optická viditelnost mezi přijímačem a vysílačem a snižuje se tím pádem i počet překážek, kterými signál prochází.

 

Zabudování vysílače - kamufláž do předmětu, ovlivňuje dosah nejkritičtěji.

Pokud je kamufláž provedena neprofesionálně, tak se může dosah snížit v  extrémních případech až na pouhých 1-10% z celkového možného dosahu. Velký vliv má celkové rozmístění vysílače, antény a zdroje (baterií nebo jiného zdroje proudu) uvnitř předmětu a následné doladění antény k danému prostředí kolem ní. Tato optimalizace je náročnější na měřící vybavení a dobře ji dokáže provézt většinou jen zkušený technik.

 

Celkový dosah je velmi závislý i na kvalitě a možnostech techniky na přijímací straně.

Pokud použijeme na přijímací straně kvalitní odolný přijímač, ziskovou externí anténu (buď s magnetickou úchytkou na automobilu, nebo směrovou anténu), případně i nízkošumový odolný předzesilovač, který pokryje ztráty v  koaxiálním vedení mezi ANT a přijímačem a sníží šumové číslo celé sestavy, případně preselekční filtr (na potlačení nežádoucích vysílačů v dané lokalitě), tak je možné dosah i několikanásobně prodloužit. Na druhou stranu použitím nevhodných komponentů může dojít např. k  zahlcení vstupu přijímače a paradoxně ke zkrácení celkového dosahu odposlechu…

 

Usazení/umístnění kamuflu v prostoru - odposlech přilepený na kovový podklad moc nevysílá.

Je nesmysl chtít po odposlechu uloženém v kovové skříni, aby měl dosah stejný jako při uložení ve volném prostoru. Při umísťování kamufláží v objektu je nutné myslet i na to, kde se nachází anténa štěnice a tu situovat co nejdál od kovových částí.

 

Čím je vyšší kmitočet vysílače, tím je kratší jeho dosah

se změnou frekvence se mění vlnová délka a tím pádem i útlum při průchodu prostorem/atmosférou. Je nutné zvolit určitý kompromis vzhledem k dalšímu bodu věnujícímu se rušení. Odpovědí je frekvenční pásmo UHF, které netrpí tak markantním průmyslovým rušením jako pásmo VHF. Vyšší kmitočtová pásma UHF/SHF sice znamenají větší útlum pro průchod signálu atmosférou, ale zase se více uplatňuje reflexe před absorpcí a tudíž se tyto signály dají snadněji zachytávat pomocí různých odrazů například od budov = signál na přímou viditelnost prostorem neprojde kvůli četnosti a struktuře překážek, ale odrazem od nějakého objektu je možné jej zachytit v  dostatečné kvalitě.

 

Se zvyšujícím se kmitočtem vysílače klesá vliv průmyslového a atmosférického rušení

atmosférické rušení se projevuje především na KV (frekvence do 30MHz) a to v podobě příjmu různých signálů z různých směrů a odrazy od jednotlivých vrstev atmosféry. Průmyslové rušení je rušení způsobené např. spínanými zdroji, počítači, monitory, spotřební elektronikou, záložními zdroji, průmyslovými stroji a projevuje se na vzdálenost v  řádech jednotek až stovek metrů od zdroje rušení.

 

Při změně vysílacího výkonu 4x se změní dosah 2x a to jak při zvýšení, tak i snížení výkonu.

Je ale důležité si uvědomit, že se jedná o POMĚROVÝ VZTAH - takže pokud má například 5mW štěnice použitelný dosah 50-100m, tak 80mW odposlech bude mít reálný dosah 200-400m při dodržení stejných prostorových podmínek. Reálně je běžná situace, kdy se signál 5mW odposlechu mezi domy šíří jen na vzdálenost 50-100m, ale na vyvýšeném bodě v  blízkém okolí (výšková budova nebo kopec) může být zachycen v  použitelné kvalitě až na vzdálenost 500m-1000m protože v  cestě signálu nebude stát žádná překážka.

 

Čím je přenosový kanál širší, tím je nižší citlivost přijímače a tím pádem i nižší dosah

toto je fyzikální zákonitost, kterou v žádném případě nemusí jednoznačně vyřešit použití předzesilovače. Typ modulace, respektive šířka zabraného kanálu (např. WFM, NFM), ovlivňuje dosah velmi podstatným způsobem. Toto se týká především digitálních modulací, protože používají šířky přenosových kanálů v  řádech jednotek až desítek MHz. Pro demodulaci NFM se používají kanály široké 8-30kHz a WFM typicky 80-200kHz – rozdíl v  základní citlivosti přijímačů je už z  tohoto důvodu minimálně 10dB v  prospěch NFM. U digitálních modulací se používají šířky kanálů od cca 200kHz (GSM ) do řádově 40MHz nebo dokonce 80-160MHz u WiFi, což znamená zhoršení citlivosti (dané fyzikálními zákonitostmi) přijímače oproti NFM přibližně o 37dB (u WiFi 40MHz) nebo dokonce 40-43dB (u WiFi 80-160MHz). Proto odposlechy využívající WiFi platformy pro přenos obsahu paměti mikrodiktafonu, nejsou ve všech aplikacích tak ideálně použitelné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Samozřejmě toto je jen jeden z  celé řady kritérií, které se musí vzít u digitálních přenosů odposlechů v  úvahu.

Čím je datový přenosový kanál širší, tím je vyšší jeho přenosová rychlost (ještě v  závislosti na použitých modulačních formátech atd.).

Datové přenosy lze realizovat i s  užšími kanály ale za cenu mnohem pomalejších přenosových rychlostí (což může být kritické jednak z  energetického hlediska, tak i z  pohledu ne/snadnosti odhalení přenosu takového odposlechu). Pokud je přenosový kanál dostatečně široký z  pohledu postačující citlivosti přijímače na pokrytí požadované vzdálenosti vysílače a přijímače, tak můžou být vysílací časy neboli délky paketů pouze v  řádech desítek až stovek mikrosekund s  časovou prodlevou (střídou) v  poměru 1:100. Takový digitální přenos je potom jen velmi obtížně detekovatelný a jeho zaměřování je mnohem náročnější.

 

Příliš úzký přenosový kanál analogového odposlechu omezuje kvalitu audio signálu

velmi úzké FM modulace omezují horní část řečového spektra (sykavky), které jsou velmi důležité pro kvalitní prostorový odposlech. To se netýká jen levnějších přehledových přijímačů - problém způsobuje i nevhodná koncepce obvodů demodulátorů a následných obvodů.

 


Celkově je z  výše uvedených faktů jasné, že problematika ochrany proti odposlechu i realizace odposlechu a skrytého monitorování není po technické stránce tak jednoduchá jak by se mohlo na první pohled zdát a každý bezdrátový odposlechový systém má své výhody a nevýhody ať už z  pohledu praktického použití, energetiky nebo z  pohledu poměru cena/užitná hodnota…

Reakce na článek