Přehled dělení odposlechů

 

 

Metodické dělení podle informačního průniku:

 

• INVAZIVNÍ (IN) s nutností fyzického průniku do prostoru:

1. linkové (kabelové) přenosy odposlechu
2. bezdrátové rádiové, ultrazvukové a IR štěnice
3. záznamová zařízení
4. kombinované (záznamové zařízení s  následným přenosem obsahu paměti)

 

• NEINVAZIVNÍ (NN) bez nutnosti průniku do prostoru:

1. směrové mikrofony
2. laserové odposlechy
3. kontaktní snímače vibrací (stetoskopické mikrofony)

Metodické dělení odposlechů podle způsobů přenosu informace:

• LINKOVÉ symetrické a nesymetrické

• realizované pomocí vodivých konstrukcí nebo vlastního vedení
• využívající strukturované kabeláže nebo silové kabely
• dlouhovlnné vysokofrekvenčně modulované s přenosem po vedení
• kamery a optické mikrofony s přenosem po optickém kabelu

Realizace této velmi diskrétní formy odposlechu si vyžaduje fyzický přístup do zájmového prostoru na dobu řádově několika minut až hodin. Tato doba je závislá na preciznosti kamufláže a možnostech, které nabízí konstrukce interiéru. Optické mikrofony s přenosem po optickém kabelu patří v současnosti mezi největší "strašidla" techniků a specialistů obranných složek zpravodajských služeb a jiných resortů. Ovšem i proti této momentálně nejnebezpečnější formě odposlechu prostoru se dá účinně bránit.

• BEZDRÁTOVÉ nerádiové metody odposlechu

• minidiktafony a A/V záznamová technika
• směrové mikrofony
• aktivní optické vysílače (IR)
• laserové odposlechy
• ultrazvukové štěnice

Minidiktafony a mikrodiktafony  (audio i video) patří mezi velmi nebezpečná zařízení, protože se většinou neprojevují žádným detekovatelným parazitním vyzařováním. Odhalení je možné většinou jen fyzickou prohlídkou prostoru a jeho vybavení (mohou být kamuflovány v různých předmětech). Pokud dojde k odhalení záznamového prostředku, tak je možné následným monitorováním pohybu a chování osob v tomto prostoru zjistit, kdo tento prostředek instaloval a používá.

Směrové mikrofony  mají prostorově omezenou použitelnost a nikdy není zcela zaručen výsledný efekt jejich směrovosti. Navíc je stejně jako u níže uvedených optických systémů odposlechu nutná přímá viditelnost odposlouchávaného prostoru. Dosah v terénu bývá uváděn až 100m, ovšem v praxi je to maximálně několik desítek metrů a mnohdy ani to ne.

Optické odposlechové systémy  jsou velmi specifická kategorie odposlechů. Jedná se sice o poměrně diskrétní formu přenosu informací, ale je s ní spojena celá řada provozních problémů. U každého druhu odposlechu z této kategorie musí být splněn základní předpoklad, kterým je optická viditelnost do daného prostoru. Dále je pro dosažení uspokojivých výsledků a dosahu, potřebné zajistit přímé záření IR vysílače (štěnice) ven z místnosti, což je samo o sobě velmi nepraktické.

Laserové odposlechy  realizované  pomocí starších typů zařízení vyžadují splnění základního fyzikálního pravidla: "úhel odrazu = úhlu dopadu paprsku" - což v praxi znamená buď najít vhodný prostor přesně kolmo proti okenním tabulím zájmového prostoru, nebo jedno místo pro usazení zdroje laserového paprsku a druhé místo pro laserový snímač.

Ultrazvukové "štěnice"  nejsou prakticky používány protože šíření jejich signálu je velmi problematické - mnohdy stačí zavřít okna a dveře jednací místnosti a ultrazvukový signál je téměř zcela zatlumen. Dále není vůbec možné jej přijímat ani na vzdálenosti alespoň řádově několik desítek metrů.

• BEZDRÁTOVÉ rádiové odposlechy ("štěnice", "ucha", "bezdrátové mikrofony")

U všech rádiových přenosů platí základní zásady  podmínek šíření  signálů.

• analogové s otevřenou komunikací
• mikrovlnné A/V vysílače (od 1GHz)
• analogové s šifrovaným a elektronickým maskováním
• digitální, pracující na diskrétních frekvencích
• digitální, využívající pro přenos uzavřené mikrosítě (ISM433/868, DECT, WiFi, WiMax…)
• digitální, využívající pro přenos veřejných celulárních sítí (GSM, 3G-UMTS, LTE…)
• specializované nekonvenční odposlechy
• odposlech kompromitujícího vyzařování PC
• sledování pohybu pomocí GPS
• sledování pohybu pomocí GSM sítě

Rádiová odposlechová zařízení  patří všeobecně mezi nejpoužívanější způsoby odposlechu prostoru. Instalaci rádiového odposlechu v současnosti zvládne velmi rychle a nepozorovaně i laik, kterému tato instalace v mnoha případech může trvat jen několik sekund. Šance na odhalení takového "agresora" jsou přitom mizivé.

Analogové rádiové odposlechy  ve VHF nebo UHF pásmech jsou nejdostupnější a nejrozšířenější formou odposlechu. Na trhu se lze setkat s velmi širokým spektrem produktů tohoto druhu, od méně spolehlivých amatérských konstrukcí až po špičkové produkty, které nejsou odhalitelné většinou detektorů nelineárních přechodů (některé druhy těchto odposlechů nejsou odhalitelné žádnými detektory nelinearit).

Analogové mikrovlnné A/V štěnice  se v posledních několika letech staly "top-obchodním artiklem" především pro velmi nízké pořizovací náklady výrobků pocházejících z asijských zemí. Kvalita je pochopitelně vzhledem k ceně velmi mizerná - tyto prostředky jsou vhodné spíš jako "hračky". Trpí různými „neduhy“ jako např. zakmitávání, přehřívání, ujíždění nosné frekvence.

Analogové, elektronicky maskované a šifrované odposlechové zařízení  nejsou zcela snadno dostupné na běžném trhu. Poskytují mnohdy i velmi užitečné funkce jako například dálkové nastavování výkonu, vypínání případně změnu pracovní frekvence - přeladění. Jejich odhalování při OTP je pro méně technicky zdatné a zkušené společnosti a živnostníky velkým problémem.

Digitální odposlech  je doposud "nejtvrdší" technická metoda získávání informací, která poskytuje maximální diskrétnost přenosu odposlechnutých informací. Bývají využívány kombinace některých způsobů elektronického maskování přenosu: frequency hopping, spread spectrum, short packet transmit a pod. Pro odhalení takto sofistikovaných zařízení nestačí pouze vlastnit spektrální analyzátor, je nutné disponovat hlubšími technickými i metodickými znalostmi, což je závažný problém nejen v civilní sféře.

Specializované "nekonvenční" odposlechy  jsou realizovány záměrně tak, aby se vyloučilo jejich odhalení i těmi nejzkušenějšími odborníky v oblasti ochrany proti odposlechu a úniku informací. Jedná se o elitní kategorii prostředků, které jsou vyvíjeny na zakázku. Kdokoliv z civilního sektoru a celá řada odborníků státního sektoru má jen mizivou šanci odhalit tyto prostředky.

Odposlech kompromitujícího vyzařování PC slouží k neinvazivnímu získávání informací zpracovávaných nebo prohlížených osobním počítačem. Tato metoda je účinná i na vzdálenosti několika desítek metrů. Její využití je v  reálných podmínkách velmi komplikované a dá se aplikovat jen v  ojedinělých případěch.

Sledování pohybu osob pomocí GPS a GSM systémů lze buď ukládáním GPS polohy do paměti traceru, přenosem GPS dat prostřednictvím GSM modulu nebo jinou rádiovou cestou.
Všude přítomné městské a dálniční kamerové systémy mohou pomocí specializovaných software rozpoznávat SPZ vozidel i tváře lidí a umožňovat tak pasivní sledování pohybu zájmových osob aniž by bylo zapotřebí nasazovat jakoukoliv sledovací techniku.
Další metodou sledování pohybu osob je sledování systémových informací komunikace GSM telefonu a sítě operátora. Málo kdo si uvědomuje, že síť GSM poskytuje kvantum informací, které nelze uživatelsky šifrovat - ty mohou mít pro zpravodajce také velkou hodnotu - možná větší než samotný obsah hovoru či SMS zpráv...